SLOHY & STYLY: Romantismus

Ačkoliv se tento styl vyvíjel paralelně s klasicismem, byly ideály a hodnoty obou slohů zcela protikladné. Na rozdíl od klasicismu a jeho racionálního uvažování dominovaly v romantismu emoce. Romantismus jako samostatný architektonický sloh de facto neexistuje, oživil ale slohový projev jednotlivých středověkých slohů.

Podoba jednotlivých staveb je pak dána stylem, ze kterého architekt vycházel. Někdy se také pro tento typ architektury používá termín historizující architektura. Původně se jednalo především o nejvíce obdivovanou gotiku (tzv. novogotiku, případně  též pseudogotiku), ale i ostatní slohy před obdobím klasicismu (např. sloh novorománský nebo novobarokní), především pak renesanci (uplatňovanou v tzv. novorenesanci). Výhodou oproti středověku zde však byly nové možnosti stavebnictví, a to jak v použití nových materiálů (např. kovové konstrukce, prefabrikované dílce ze skla, litina a ocel), tak i stavebních způsobů. Poprvé byly tyto nové možnosti konstrukce využity u příležitosti světové výstavy v Londýně v roce 1851 při stavbě Křišťálového paláce (ten byl bohužel roku 1936 zničen požárem). Zájmena s romantismem na území Anglie je spjata koncepce přírodního krajinářského parku. Anglický park využíváním volně rostlé zeleně stírá hranice mezi volnou krajinou a uměle založeným parkem. Většinou se v něm nachází i umělé zříceniny, či drobná orientální architektura (např. lednický park).

Charakteristickými rysy architektury romantismu jsou její členitost, uvolněná forma a absence symetrie. Nejvýznamnějšími zástupci tohoto období na území ČR jsou novogotické zámky Lednice (UNESCO) a Hluboká. V Praze jsou to pak např. novorenesanční budovy Národního divadlo, Rudolfina nebo Národního muzea.